Výsledek: 60%, Test/kvíz: Deriváty a zajišťovací transakce, Michal Janota

Swapy jsou formou finančního derivátu, jejichž podstatou je výměna určitých finančních instrumentů mezi dvěma stranami. Většinou jde o výměnu budoucích peněžních toků.

Nejčastější formou swapu je úrokový swap, kdy dochází k výměně úrokových plateb denominovaných ve stejné měně.

Další formou je měnový swap, kdy jsou peněžní toky navíc denominovány v různých měnách.

Cílem swapu je hlavně:

• zajištění proti úrokovému či jinému cenovému riziku – příklad: pokud se předpokládá růst úrokových sazeb a podnik má úvěr vázaný na variabilní úrokovou sazbu (např. LIBOR + %), vystavuje se úrokovému riziku. To může snížit swapem, díky němuž „přemění“ (v samostatné transakci od úvěrové smlouvy!) úrokovou sazbu na fixní.
• získání části výhody protistrany a „na oplátku“ předání části naší výhody protistraně – příklad: český podnik bude investovat do zřízení provozovny v Německu a naopak německá firma investuje v ČR. Každý podnik je schopen od své banky získat výhodnější úvěr ve své domácí zemi než v zahraničí.  Tím, že si spolu „vymění“ úrokové platby, sníží obě strany své úrokové náklady.

Výměna se nejčastěji uskutečňuje přes prostředníka, tj. finanční instituci. Ta si za uskutečnění sráží určitý poplatek. 

Opce jsou formou finančního derivátu, tedy forma termínového obchodu, který představuje právo, nikoliv ale povinnost, koupit nebo prodat určité podkladové aktivum (komoditu, měnu, akcie, úrokovou sazbu…) za přesně stanovenou cenu ve stanovený den nebo před tímto dnem.  

Typy opcí:

• nákupní opce = call opce – právo KOUPIT
• prodejní opce = put opce – právo PRODAT

 

Na rozdíl od ostatních finančních derivátů jde o nástroj flexibilní, protože ve stanovený den, nebo případně i před ním, je možné opci jak realizovat nebo i nechat vypršet.

Pokud je tedy očekávaný cenový vývoj:

• příznivý – držitel opce nechá opci vypršet
• nepříznivý – držitel opce opci realizuje a zajistí se tak proti riziku, např. proti výkyvu měnového kurzu

Za tuto flexibilitu podnik platí tzv. prémii, která představuje tržní cenu opce. Má dvě části:

• vnitřní hodnotu = vyplývá z rozdílu mezi realizační cenou a cenou podkladového aktiva. 
• časovou hodnotu – čím více se opce blíží termínu vypršení (= splatnosti), tím menší časovou hodnotu opce má.

 

Opce jsou obchodovány na specializovaných burzách.

 

Použitá literatura:

Irena Jindřichovská & Zdenek S. Blaha. Podnikové finance. Praha: Management press, 2001. Počet stran: 316. ISBN 80-7261-025-2, s. 160

Spekulativní motiv je také velmi častý.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

OBECNĚ O DERIVÁTECH

Deriváty jsou finanční instrumenty, které představují právo nebo povinnost koupit nebo prodat určité množství podkladového aktiva (určitá komodita, měna, úroková sazba …) v určitý den v budoucnosti za předem stanovenou cenu. 

Jejich cílem je:

• zajištění (tzv. hedging) proti výkyvům cen podkladového aktiva, např. proti výkyvům měnového kurzu
• spekulace na změny cen podkladového aktiva a tím dosažení zisku

Nazývají se deriváty proto, že jejich hodnota je odvozena od ceny podkladového aktiva.

Deriváty zahrnují:

• forwardy
• futures
• opce
• swapy
• jejich kombinace, např. opce na úrokové futures

Futures a opce jsou obchodovatelné na specializovaných burzách.

Může jít o:

• měnové deriváty
• úrokové deriváty
• komoditní deriváty
• akciové deriváty 

Promptního, protože k dodání deviz dojde okamžitě (nebo téměř okamžitě).

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Oba typy operací představují formu obchodu, která se uzavírá v současné době, ale liší se dobou mezi sjednáním kontraktu a jeho vypořádáním. Promptní obchody/transakce jsou vypořádány okamžitě (nebo téměř okamžitě), ale termínové operace až k předem stanovenému budoucímu datu. Mezi typické termínové operace patří finanční deriváty (forwardy, futures, swapy či opce).

Například nákup deviz:

U promptního obchodu dojde k dodání cizí měny okamžitě za v současnosti platný (tzv. spotový) devizový kurz.

Termínový obchod se uskuteční až za nějakou předem stanovenou delší dobu, a to za devizový kurz, který byl v okamžiku sjednání kontraktu dohodnut a který vychází z očekávání budoucího vývoje (např. forwardový kurz).

Uveďme příklad na kurzu CZK/USD. Původní kurz je 25 CZK/USD, ale očekává se zhodnocení USD vůči CZK na 26 CZK/USD. V CZK by bez zajištění tedy bylo zaplaceno celkem více.

Většinou je spjato s deriváty, ale může zahrnovat i jiné formy snížení rizika, např. pojištění či diverzifikaci. Strategie zajištění je volena tehdy, jsou-li náklady na zajištění (hedging) nižší než přínosy získané díky jistějšímu vývoji cen či sazeb. Příklad transakce: zajištění se proti nepříznivému vývoji úrokové sazby, měnového kurzu či ceny komodity prostřednictvím forwardu, futures, opce či swapu.

Call opce je forma opce, tedy derivátového instrumentu, která představuje právo KOUPIT určité podkladové aktivum (komoditu, měnu, akcie….) za stanovenou cenu ve stanovený den (nebo do tohoto dne).

OBECNĚ O DERIVÁTECH

Deriváty jsou finanční instrumenty, které představují právo nebo povinnost koupit nebo prodat určité množství podkladového aktiva (určitá komodita, měna, úroková sazba …) v určitý den v budoucnosti za předem stanovenou cenu. 

Jejich cílem je:

• zajištění (tzv. hedging) proti výkyvům cen podkladového aktiva, např. proti výkyvům měnového kurzu
• spekulace na změny cen podkladového aktiva a tím dosažení zisku

Nazývají se deriváty proto, že jejich hodnota je odvozena od ceny podkladového aktiva.

Deriváty zahrnují:

• forwardy
• futures
• opce
• swapy
• jejich kombinace, např. opce na úrokové futures

Futures a opce jsou obchodovatelné na specializovaných burzách.

Může jít o:

• měnové deriváty
• úrokové deriváty
• komoditní deriváty
• akciové deriváty 

FRA – Forward Rate Agreement

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

VÍCE O FORWARDECH

Forward (FRA – Forward Rate Agreement) je kontrakt, v kterém se účastníci v současné době dohodnou o nákupu nebo prodeji určitého množství podkladového aktiva (určité komodity, měny, akcií, úrokové sazby) ve stanovený budoucí den za předem stanovenou cenu.

Jde tedy o formu termínové operace, finančního derivátu, který se používá za účelem snížení rizika vyplývajícího z možné změny cen daného podkladového aktiva, např. fixací úrokové sazby na úvěru se sníží riziko, že vzroste úroková sazba mezi současným datem a datem, kdy dojde ke sjednání úvěrového kontraktu.

Forwardy nejsou obchodovány na burze.

Nevýhodou forwardů je, že:

• je nelze realizovat před sjednaným datem
• obnáší riziko, že protistrana nedodrží sjednané podmínky
• cena podkladového aktiva se může vyvíjet jinak, než podnik v současnosti předpokládá a fixací prostřednictvím forwardového kontraktu se může připravit o potenciální zisky, které by realizoval v případě příznivého vývoje

 

Příklad transakce:

V současnosti (okamžik 0)

• Podnik ví, že bude za 4 měsíce povinen uhradit platbu, na kterou si bude za 4 měsíce brát úvěr, který splatí za dalších např. 8 měsíců.
• Jelikož ale očekává, že úrokové sazby budou během těchto 4 měsíců růst, zajistí se proti úrokovému riziku prostřednictvím forwardu, kde si s finanční institucí dohodne budoucí úrokovou sazbu (tzv. forwardovou úrokovou sazbu).

Za 4 měsíce

• Podnik si vezme úvěr za úrokovou sazbu stanovenou na základě aktuálních tržních podmínek. Pokud se opravdu vyplní předpoklad podniku a úrokové sazby budou růst, tato tržní úroková sazba bude vyšší než úroková sazba v okamžiku 0.

Během období mezi 4-12 měsícem

• podnik platí úroky na základě výše uvedené úvěrové smlouvy
• podnik obdrží od finanční instituce, u které si sjednal forwardový kontrakt, rozdíl mezi tržní a forwardovou úrokovou sazbou 

 

Volba č.1/ jde o tzv. FLOOR. Volba č.3/ jde o tzv. COLLAR.