Výsledek: 30%, Test/kvíz: Finanční analýza V., Irena Turoňová

Čistá marže je jedním z ukazatelů ziskovosti. Ekvivalentní názvy mohou být Zisková marže (angl. “Profit margin“), Rentabilita tržeb či Rentabilita obratu (angl. „ Return On Revenue - ROR“ nebo „Return on Sales – ROS“). Ukazatel vyjadřuje, jaký zisk organizace generuje z jednotky tržeb.  Jedná se o ukazatel užitečný pro kontrolu nákladů.

Vzorec:

Ziskem může být EBIT (PBIT), EBT (PBT) či EAT (PAT).

Srovnání

• vhodný hlavně ke srovnávání uvnitř firmy – zejména jako indikátor růstu nákladů v čase; snižování ukazatele může totiž poukazovat na zvyšování nákladů a naopak
• srovnání mezi firmami navzájem dává smysl jen u velmi podobných firem ve stejném oboru, kde se dá očekávat obdobná nákladovost a % hrubé marže
• vhodné srovnání je s oborovým průměrem

WACC = Weighted Average Cost of Capital

 

Vážené průměrné náklady kapitálu (WACC) představují smíšenou sazbu nákladů všech možných zdrojů financování, které firma využívá (akcie, dluhopisy, přednostní akcie, nerozdělený zisk, ...). Sazba je vypočítána jako suma sazeb nákladů každého druhu kapitálu, které jsou váženy svým zastoupením na celkové výši kapitálu.

WACC představuje minimální výnos, kterého by měl investiční projekt dosáhnout.

Vzorec:

Ke = náklady na vlastní kapitál

Kd = náklady na cizí kapitál

 

Likvidita je schopnost podniku přeměnit majetek za účelem úhrady závazků na peníze, ideálně s co nejnižšími transakčními náklady. (X)

 

Ukazatele likvidity (neboli stupně likvidity)

Ukazatele (stupně) likvidity vyjadřují, do jaké míry oběžná aktiva firmy v různé formě pokrývají její krátkodobé závazky. Tedy počet, kolikrát by podnik byl schopen uhradit své krátkodobé závazky z přeměny těchto oběžných aktiv na peníze. Hodnotí tak krátkodobou finanční situaci podniku.

 

Do této kategorie patří zejména následující základní ukazatele:

• Běžná likvidita neboli likvidita 3. stupně
• Pohotová likvidita neboli likvidita 2. stupně
• Okamžitá likvidita neboli likvidita 1. stupně

 

Jejich obecná interpretace:

• nižší hodnoty vypovídají o malé schopnosti hradit krátkodobé závazky, příliž nízké až o riziku platební neschopnosti
• příliš vysoké hodnoty mohou napovídat o neefektivitě v hospodaření, neboť peníze, které jsou v daných formách majetku vázány, by mohly být využity jiným způsobem. Peníze vázané v zásobách, pohledávkách a v pokladně nevydělají nic, ty na bankovních účtech obvykle jen velmi nízký úrok. Posouzení je vhodné v souvislosti s ukazateli Obratu (Doby obratu).
• ideální jsou tedy hodnoty ani nízké, ani vysoké
• konkrétní ideální rozmezí je uvedeno u každého ukazatele jednotlivě

 

Jejich srovnání:

• v první řadě je vhodné ukazatele srovnat s doporučenými hodnotami
• nicméně určité odchylky jsou možné podle oboru, typu společnosti atd. – proto je důležité interní srovnání ukazatelů v časově řadě; pokud firma dlouhodobě nedosahuje doporučených hodnot, ale hospodaří bez sebemenších problémů, pak se dá očekávat, že bude nadále úspěšná se stejnými hodnotami
• vhodné je srovnání s oborovým průměrem nebo s obdobnými firmami v oboru

 

Použitá literatura:

(X)  Likvidita (online). Datum citování: 3.11.2015. Dostupný z www: https://cs.wikipedia.org/wiki/Likvidita

Běžná likvidita neboli likvidita 3.stupně je jedním z ukazatelů likvidity, který nás informuje o tom, kolikrát by firma byla schopna uhradit krátkodobé závazky, pokud by přeměnila veškerá svá oběžná aktiva na peníze.

Vzorec:

 

Nevýhody

• každá složka oběžného majetku je jinak likvidní, což vzorec běžné likvidity nezohledňuje
• vzorec nezohledňuje různou splatnost pohledávek a závazků v čase
• nedává smysl v odvětvích, v kterých musí firmy držet velké množství zásob (např. obchodní firmy) – v těchto případech je vhodné využít ukazatele Pohotová či Okamžitá likvidita

 

Doporučené hodnoty 

ideální rozmezí je 1,5 – 2, ale značně záleží na odvětví. Typicky bývá vyšší u firem, které musí držet vysoké stavy zásob, pro které je pak obvykle vhodnější využít ukazatel Pohotové likvidity (Likvidity 2.stupně).

 

Interpretace

• nižší hodnoty = snížená schopnost hradit krátkodobé závazky
• příliš vysoké hodnoty = možná neefektivita v hospodaření – posouzení je vhodné v souvislosti s ukazateli Obratu (Doby obratu)
• ideální jsou tedy hodnoty ani nízké, ani vysoké

 

Srovnání

• v první řadě je vhodné ukazatele srovnat s doporučenými hodnotami
• nicméně určité odchylky jsou možné podle oboru, typu společnosti atd. – proto je důležité interní srovnání ukazatelů v časově řadě; pokud firma dlouhodobě nedosahuje doporučených hodnot, ale hospodaří bez sebemenších problémů, pak se dá očekávat, že bude nadále úspěšná se stejnými hodnotami
• vhodné je srovnání s oborovým průměrem nebo s obdobnými firmami v oboru

 

Možné důvody pro vyšší likviditu (důvody pro nižší likviditu lze použít analogicky)

• vysoký stav zásob (vhodné je posouzení také s ukazatelem Doba obratu zásob)
  • to může souviset s oborem podnikání (vysokou hodnotu zásob mívají např. obchodní společnosti)
  • předzásobení kvůli výhodným podmínkám nákupu (sleva), očekávanému růstu cen či očekávanému nedostatku 
  • sezónní výkyvy v poptávce
  • zásoby jsou nadhodnoceny – např. nebyly vytvořeny opravné položky k zásobám, k nimž je ve skutečnosti oprávněný důvod
  • firma drží neúměrně vysoké zásoby. Adekvátnost výše zásob je možno zhodnotit pomocí ukazatelů aktivity (Doba obratu zásob či Obrat zásob).
• vysoké zůstatky pohledávek (vhodné je posouzení také s ukazatelem Doba obratu pohledávek)
  • např. vysoká pohledávka, kterou odběratel nestihl uhradit do konce roku
  • zvýšila se nedobytnost pohledávek
  • poskytnutí delší splatnosti odběratelům, např. z důvodu jejich získání či retence
  • pohledávky jsou nadhodnoceny – např. nebyly vytvořeny opravné položky, k nimž je ve skutečnosti oprávněný důvod
• nízké zůstatky závazků, např. díky efektivnímu řízení vztahu s dodavateli (vhodné je posouzení také s ukazatelem Doba obratu závazků)

Solventnost je schopnost platit včas své závazky. Jinými slovy platební schopnost. (X)

Platební neschopnost neboli insolvence/úpadek podle insolvenčního zákona nastává tehdy, pokud má dlužník více věřitelů a závazky déle jak 30 dnů po splatnosti, které není schopen je plnit. (Insolvenční zákon)

Solventnost není totéž co likvidita (schopnost podniku přeměnit majetek na peníze), ale souvisí spolu. Insolvence může být následkem dlouhodobě nedostatečné likvidity podniku. 

Ukazatel solventnosti patří do skupin ukazatelů likvidity a finanční struktury/zadluženosti a vyjadřuje schopnost podniku dostát veškerým svým závazkům (krátkodobým i dlouhodobým).

Vzorec

Doporučená hodnota

minimální hodnota by měla činit alespoň 0,2; ideální hodnoty jsou 0,2-0,3.

 

Použitá literatura: 

(X): Likvidita (online). Datum citování: 3.11.2015. Dostupný z www: https://cs.wikipedia.org/wiki/Likvidita

Podkapitalizace znamená, že část stálých aktiv je financována krátkodobými zdroji. To znamená riziko, že podnik bude nucen tuto část stálých aktiv prodat, aby byl schopen uhradit své splatné závazky.

Celková zadluženost či Ukazatel věřitelského rizika je jedním z ukazatelů finanční struktury a zadluženosti. Vyjadřuje podíl cizích zdrojů na bilanční sumě.  Čím vyšší je hodnota ukazatele, tím vyšší je zadlužení a tím spojená rizika.

Společně s ukazatelem Koeficient samofinancování musí dát ukazatel celkové zadluženosti 1 (100%).

 

Vzorec

Místo celkového cizího kapitálu lze použít pouze závazky, úvěry či dlouhodobé úvěry.

 

Doporučená hodnota

• velice obecně je doporučeno, aby hodnota byla < 50%, nicméně vyšší hodnoty nemusí nutně znamenat problém; důležité je srovnání s minulými obdobími
• výsledek značně závisí na odvětví

Úrokové krytí je jedním z ukazatelů finanční struktury a zadluženosti. Ukazuje, kolikrát je zisk před zdaněním a úroky (EBIT) vyšší než nákladové úroky neboli kolikrát se může zisk snížit, než se dostane na hranici nákladových úroků. Čím je tedy ukazatel vyšší, tím lépe.

U vysokých hodnot se dá předpokládat velká schopnost splácet úvěry a schopnost vzít si nový úvěr.

Inverzním ukazatelem je Úrokové zatížení.

Vzorec:

Do vzorce mohou místo nákladových úroků vstupovat celkové náklady na cizí zdroje.

 

Doporučená hodnota

• hodnota by měla určitě být > 3, ideálně však > 7
• hodnota < 1 znamená, že firma již v současné době není schopna ze zisku úroky zaplatit

Ukazatele aktivity hodnotí efektivitu firmy ve využívání svých aktiv. Hodnotí zejména, jak dlouho majetek drží svou formu, než se přemění na tržby nebo na peníze a rychlost obratu.

Pokud firma drží:

• příliš mnoho majetku → nehospodárné využití; navíc majetek musí být nějak financován, takže firma platí „zbytečné“ úroky
• příliš málo majetku → firma nemusí být schopna dodávat odběratelům v domluvených termínech či reagovat na požadavky trhu z titulu nových příležitostí

→ firma by tak měla najít rozumný kompromis

 

Nevýhody poměrových ukazatelů aktivity:

• velký vliv má ocenění aktiv a ceny, za které by aktiva pořízena (různé ceny)
• poměřuje různá aktiva (majetek) z rozvahy, což je stavová veličina a ukazatele z výsledovky (nejčastěji tržby), což je suma transakcí za určité časové období (nejčastěji rok) – z tohoto důvodu se rozvahové vstupy často počítají jako aritmetický průměr začátku a konce období či se vylučují položky, které v daném období nemohly mít na výsledovku vliv

 

Ukazatele se dělí na dvě navzájem inverzní skupiny:

• dobu obratu, tj. jak dlouho majetek drží svou formu, než se přemění na tržby nebo na peníze. Tyto ukazatele by měly být u aktiv (majetku) co nejnižší. Pokud hodnotí závazky, tak co nejvyšší.

→ výpočet:  vybrané aktivum či pasivum / tržby či náklady * počet dní v roce (360/365)

 

• obrátkovost majetku, tj. počet obrátek za určitou dobu (většinou 365 či 360 dní). Tyto ukazatele by měly být pro obrátkovost aktiv (majetku) co nejvyšší.

→ výpočet:  tržby či náklady / vybrané aktivum či pasivum

→ výpočet z doby obratu:  365 /  daný ukazatel doby obratu

 

Důležitý v interpretaci je trend.

 

Ukazatele aktivity jsou:

• Obrat celkových aktiv čili produktivita vloženého kapitálu (!)
• Obrat stálých aktiv (!)
• Doba obratu zásob (!)
• Doba obratu pohledávek (!)
• Doba obratu závazků (!)
• Obratový cyklus peněz
• Obrat zásob
• Obrat pohledávek
• Obrat závazků

---

Poměr ceny akcie a čistého zisku na akcii je jedním z ukazatelů tržní hodnoty a kapitálového trhu. Vyjadřuje, kolik jsou investoři ochotni zaplatit za jednotku zisku. Jde o ukazatel běžně používaný na akciovém trhu.

Ukazatel je primárním, ale ne jediným ukazatelem používaným při investičním rozhodování.

Vzorec:

Ukazatel je neinterpretovatelný, pokud je zisk záporný.

 

Srovnání dává největší smysl s

• firmami ve stejném odvětví
• odvětvovým průměrem

Srovnání s firmami v různém odvětví nebo s minulým vývojem může být naopak zavádějící.

 

Interpretace

• čím vyšší jsou hodnoty, tím lépe (investoři v budoucnu očekávají růst zisku) (X)
• nižší hodnoty mohou znamenat buď:
  • firma za hodnocené období dosáhla ve srovnání s trendem minulých let vysokého zisku (X)
  • podhodnocení tržní ceny akcií (např. trh ještě nezareagoval na růst zisku), což činí akcie zajímavými pro nákup (X)
• vysoké hodnoty lze hodnotit analogicky

 

Doporučené hodnoty

Průměrná hodnota se obvykle pohybuje okolo 20-25 (X), ale záleží na ekonomických podmínkách a trhu, na kterém firma podniká. 

 

----------------------------

Použitá literatura:

X. Price-Earnings Ratio - P/E Ratio (online). Datum citování: 7.11.2015. Dostupný z www: http://www.investopedia.com/terms/p/price-earningsratio.asp?optm=term_v2