Výsledek: 0%, Test/kvíz: Kalkulace nákladů, Irena Turoňová

Kalkulace mohou zahrnovat např. kalkulace plných nákladů či plných výrobních nákladů – např. absorpční kalkulace nebo Activity Based Costing (ABC). Ale také kalkulace variabilních nákladů či kalkulace přímých materiálových nákladů, které rozhodně veškeré náklady nezahrnují.

Přehled nákladů zahrnutých v jednotlivých kalkulacích:

Při použití této kalkulace se do nákladů na produkt (výrobek) zahrnují přímé náklady (napřímo) a nepřímé náklady jsou alokovány pomocí smysluplně zvolené rozvrhové základny (např. Kwh, podlahová plocha, tržby aj.).  

Při rozvrhování nepřímých nákladů je možné použít různé rozvrhové základny – důležitá v použití je jejich smysluplnost. Nejčastěji používané jsou odpracované hodiny přímými pracovníky nebo výrobní hodiny.

--------------------------------

Absorpční kalkulace je druhem nákladové kalkulace, resp. přístupem k tvorbě kalkulací.

Při jejím použití se do nákladů na výrobek (nebo nákladů na úkol, výrobní dávku, proces, atd.) zahrnují přímé náklady plus alokovaný a rozvržený podíl výrobních nepřímých nákladů. Tato alokace nepřímých nákladů se provádí prostřednictví vhodně zvolené rozvrhové základny (m2, počty zaměstnanců aj.).

Varianta b) je typická pro kalkulaci celé výrobní dávky. Varianta c) pro kalkulaci procesů.

---------------------------------------------------------

Kalkulace úkolu (výkonu) čili úkolová kalkulace je druhem nákladové kalkulace, která se používá pro ocenění samostatných a jedinečných úkolů (výkonů) - často jednorázově vyrobený výrobek či služba. Jinak vyjádřeno, náklady jsou vyčíslovány pro každou jednotlivou objednávku.

Příklad úkolu (výkonu): vývoj nebo implementace software nebo výroba nábytku na míru

Pro tento způsob kalkulace je charakteristické využívání pracovních výkazů.

Přístupů ke kalkulaci (způsob tvorby, které náklady zahrnuje apod.) může být celá řada. Zvláštním typem kalkulace výkonů je tzv. kalkulace zakázek (kontraktů).  Kalkulace zakázek v sobě ale může zahrnovat více úkolových kalkulací. 

Česky by se kalkulace dala přeložit jako Kalkulace podle dílčích aktivit. Při jejím použití se pro každý druh/typ nákladů najdou tzv. drivery (tedy spouštěče nákladů, kterými jsou nějaké aktivity. Náklady jsou pak rozvrhovány na výrobek/zákazníky pomocí toho, kolik těchto aktivit daný výrobek spotřebuje. 

Náklady na výrobek / službu podle metody ABC zahrnují přímé náklady a alokovanou část výrobních, ale většinou také nevýrobních režijních nákladů.

Základní kroky při použití metody Activity Based Costing (ABC)

1. Příprava seznamu aktivit prováděných organizací a důvody vzniku těchto aktivit (tzv. spouštěče či drivery).  Příklady aktivit a jejich spouštěčů: 

• přímé výrobní náklady → počet vyrobených kusů
• náklady na provedení objednávek → počet objednávek
• náklady na elektřinu → kilowatthodiny
• náklady na kontrolu kvality → počet vadných kusů nebo hodin strávených na kontrole
• design výrobku → počet hodin grafika
• balení / expediční náklady → počet odeslaných kusů

2. Přidělení nákladů k aktivitám - buď přímo či alokací.

3. Výpočet nákladů na jednotku spouštěče nákladů (tedy jakousi rozvrhovou základnu).

4. Alokujte náklady na jednotlivé nákladové objekty (nejčastěji na výrobky/služby) na základě jejich spotřeby té které aktivity.

Výhody použití Activity Based Costing (ABC)

• Spravedlivější rozdělení nepřímých nákladů, což vede k přesnějším nákladům na jednotlivé výrobky - zejména u výrobků s nižším objemem prodeje, protože ty bývají při použití  klasické absorpční kalkulační metody podhodnocené.
• Metoda používá více rozvrhových základen, proto je použitelná při různých typech výrobních procesů, u složitějších výrobků nebo výrobků vyráběných v rámci více výrobních řad.  
• Analýza důvodů vzniku nákladů pomáhá lépe kontrolovat a řídit náklady.
• Cenná metoda při cenotvorbě a rozhodování o produktech portfolia (stanovení priorit, rozhodnutí mezi tím, zda produkt vyrobit nebo koupit atd.).
• Metoda je doporučována pro organizace s velkou rozmanitostí výrobků a s vysokými nepřímými náklady, kde by rozdělení nákladů pouze na základě jediné aktivity nedávalo velký smysl.

Kalkulace se mezi sebou liší také v tom, jaké druhy nákladů budou zahrnuty do hodnoty zásob (nákladů na prodané zásoby) a jaké se zaúčtují přímo do nákladů.

Kalkulace mohou být:

• Kalkulace plných nákladů či plných výrobních nákladů – např.
  • absorpční kalkulace - při jejím použití se do nákladů na výrobek (nebo nákladů na úkol, výrobní dávku, proces, atd.) zahrnují přímé náklady plus alokovaný a rozvržený podíl výrobních nepřímých nákladů. Tato alokace nepřímých nákladů se provádí prostřednictví vhodně zvolené rozvrhové základny (m2, počty zaměstnanců aj.).
  • Activity Based Costing (ABC) - celkové náklady podniku rozděleny podle jejích činností, resp. podle toho, co dává vznik těmto nákladům.Náklady jsou pak alokovány na výrobky na bázi toho, kolik který výrobek těchto aktivit spotřebuje.
• Kalkulace variabilních nákladů
• Kalkulace přímých materiálových nákladů

Přehled nákladů zahrnutých v jednotlivých kalkulacích:

Podle většiny účetních systémů/standardů je použitelná pouze taková metoda ocenění zásob, která:

• zásobám přiřazuje přímé náklady a alokovanou část variabilních i fixních výrobních nepřímých nákladů 
• zásobám nepřiřazuje nepřímé náklady na skladování, správní a prodejní režii.

Z  kalkulací uvedených výše je tedy obvykle akceptovatelná pouze kalkulace plných výrobních nákladů (tedy absorpční kalkulace).

Pokud se ve sledovaném období stav zásob SNÍŽÍ, pak kalkulační metody přiřazující více nákladů na zásoby tyto částky zaúčtuje do nákladů, tedy je přesune z rozvahy do výsledovky, čímž se sníží zisk daného období.

---------------------------------

DRUHY KALKULACÍ NÁKLADŮ

Podle způsobu výroby a toho, na jaký nákladový objekt (hlavně typ výrobku) se kalkulace provádí lze kalkulace rozlišit na:

• Provozní kalkulace - používají se v případě, kdy je výrobní proces opakovaný, a výrobky jsou identické. Zahrnuje:
  • Kalkulace jednotlivého výrobku či služby
  • Kalkulace procesů
• Specifické kalkulace - používají se v případech, kdy je každá výrobní činnost specifická a jedinečná. Zahrnují:
  • Kalkulace výkonů (úkolů)
  • Kalkulace zakázek (kontraktů)
  • Kalkulace výrobní dávky
• Hybridní kalkulace (čili smíšená kalkulace) - kombinuje metody uvedené výše.

Kalkulace podle typu nákladů obsažených v hodnotě výrobku:

• Kalkulace plných nákladů či plných výrobních nákladů (tj. zahrnuje všechny náklady):
  • Absorpční kalkulace
  • Activity Based Costing (ABC)
• Kalkulace variabilních nákladů
• Kalkulace přímých materiálových nákladů

Kalkulace, které na výrobek přímo přiřazují přímé náklady a nepřímé náklady alokují různými metodami, například:

• Kalkulace prostým dělením
• Kalkulace dělením s poměrovými čísly
• kalkulace s pomocí rozvrhové základny – vhodná při výrobě několika různých výrobků, například absorpční kalkulace

Za určitý druh kalkulace je možno považovat i standardní náklady, kdy se ještě před zahájením výroby stanoví tzv. standardní výše jednotkových nákladů a vlastně i vyrobeného množství.  Rozdíly od skutečných celkových nákladů jsou pak určitým způsobem analyzovány a rozpouštěny. 

Druhy kalkulací je možné různě kombinovat. Kalkulace, které různé přístupy/metody kombinují, je možné nazývat například jako hybridní nebo smíšené kalkulace. Tyto kombinace jsou typické pro specifická odvětví či obory, které mívají svůj vlastní unikátní způsob zpracování kalkulací.   

Pro rozvržení sdružených nákladů na společné výrobky se používá metoda rozčítací, která společné náklady alokuje na výrobky podle smysluplné rozvrhové základny. Rozvrhovou základnou může být například čistá realizovatelná hodnota, prodejní cena, vyrobené množství či odborný posudek.

Přímé (neboli jednicové) náklady jsou náklady, které lze na produkt alokovat napřímo, tedy bez nutnosti jakékoliv alokace. V tom spočívá rozdíl mezi tzv. nepřímými čili režijními náklady. Jde tedy hlavně náklady na suroviny, základní výrobní materiál a mzdy pracovníků ve výrobě.