Výsledek: 60%, Test/kvíz: Poznáte přímé a nepřímé náklady?, Irena Turoňová

Přímé náklady mohou být externí i interní. Nezáleží na způsobu nákupu či to, do jaké míry je lze regulovat. 

Přímé jsou proto, že jsou do hodnoty produktu (výrobku) či jiného nákladového objektu jasně NAPŘÍMO přidělitelné. To je to, co je odlišuje od tzv. nepřímých / režijních nákladů (ty musí být nějak na produkt alokovány).

Příklady přímých materiálových nákladů: náklady na suroviny, základní materiál, mzdy pracovníků ve výrobě

Přímé náklady a přiřaditelné nepřímé výrobní náklady - a to dle Vyhlášky, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví , § 49 odst. 5 v ocenění stanovené na základě kalkulace výroby, stanovené účetní jednotkou. Metoda se volí s ohledem na povinnosti stanovené zákonem, zejména respektováním principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku. Postup ocenění by měl být popsán ve vnitropodnikové směrnici. (§ 49 odst. 5 Vyhl.)

Snižuje se hlavně díky zvýšené automatizaci.

------------------------------------

Přímé mzdové náklady jsou společně s přímými materiálovými, případně ostatními přímými náklady součástí přímých (jednicových) nákladů. Jakožto přímý náklad jsou tedy jasně přiřaditelné k nákladovému objektu (obvykle ke konkrétnímu výrobku nebo službě) a jsou to tedy náklady PŘÍMO spojené s výrobou.  

Zahrnují tedy zejména mzdy dělníků, ale obvykle také například:

• platy „nevýrobních“ pracovníků v případě, že pracují přesně identifikovatelný čas POUZE ve výrobě
• mzdy pracovníků kontroly jakosti

Nicméně přesný a detailní výčet nákladů, které do přímých mzdových nákladů spadají, neexistuje. To proto, že výroba je v každém odvětví nebo i podniku jiná. Existují jen obecné výčty a definice, z kterých lze pochopit princip. 

Nepřímé náklady jsou výrobní i nevýrobní náklady, které NEJSOU přímo a jasně přiřaditelné k nákladovému objektu (tedy obvykle výrobek nebo služba). Společně s náklady přímými tvoří celkové náklady podniku. Skládájí se z tzv. výrobní a nevýrobní režie.

Nepřímé náklady mohou být variabilní i fixní, výrobní i nevýrobní, externí i interní.

Přestože NEJDE o náklady PŘÍMO alokovatelné na výrobek, některé nebo všechny nepřímé náklady mohou být nějakým způsobem na nákladový objekt (např. výrobek) rozvrženy. Existuje celá řada metod pro alokaci nepřímých nákladů a volba konkrétního typu závisí zejména na typu výrobního procesu. Příkladem těchto metod je například kalkulace prostým dělením, kalkulace dělením s poměrovými čísly či absorpční kalkulace.

 

ČLENĚNÍ NEPŘÍMÝCH (REŽIJNÍCH) NÁKLADŮ

• výrobní nepřímé náklady (výrobní režie)
  • nepřímé materiálové výrobní náklady
  • nepřímé mzdové výrobní náklady
  • ostatní nepřímé výrobní náklady
• nevýrobní nepřímé náklady (nevýrobní režie)
  • správní režie
  • odbytová režie
    • prodejní režie
    • distribuční režie

 

Ano, jsou společně s nepřímými výrobními mzdovými náklady, případně dalšími nepřímými výrobními náklady součástí tzv. výrobní režie.

Nepřímé materiálové výrobní náklady (materiálová režie) jsou společně s nepřímými mzdovými, případně ostatními nepřímými výrobními náklady součástí nepřímých výrobních nákladů (výrobní režie). Jakožto nepřímý náklad NEJSOU jasně přiřaditelné k nákladovému objektu (obvykle ke konkrétnímu výrobku nebo službě).

Příklad nepřímých materiálových nákladů: materiál použitý v zanedbatelném množství, kdy je obtížné odhadnout jeho spotřebu – např. oleje nebo čisticí prostředky používané na mazání všech strojů v továrně

Nicméně přesný a detailní výčet nákladů, které do nepřímých materiálových nákladů spadají, neexistuje. To proto, že výroba je v každém odvětví nebo i podniku jiná. Existují jen obecné výčty a definice, z kterých lze pochopit princip. 

Nepřímé náklady se skládají z výrobní a nevýrobní režie. Nevýrobní režie se dále dělí na správní a odbytovou režii. Odbytová režie dále na prodejní a distribuční režii.

Distribuční režijní náklady (distribuční režie) představuje náklady vynaložené za účelem doručení zboží zákazníkovi. Distribuční režie tvoří společně s prodejní režií součást odbytové režie, která je společně se správní režií součástí nevýrobní režie.

Distribuční režie může zahrnovat například tyto náklady:

• mzdy pracovníků distribuce
• pronájem, odpisy či pojištění skladů hotových výrobků
• sekundární obalový materiál
• dopravné zákazníkovi

Distribuční režie jakožto součást nevýrobních nákladů je ve valné většině účetních systémů (ne-li ve všech) účtována přímo do nákladů a nevstupuje tak do hodnoty zásob.

Stejně tak tomu je v IFRS i v českém účetnictví, kde podle Zákona o účetnictví do hodnoty zásob vstupují pouze přímé, případně přiřaditelné nepřímé výrobní náklady. 

Cestovní náklady obchodních zástupců jsou příkladem prodejní, nikoliv správní režie. Prodejní režie zahrnuje náklady vynaložené za účelem získání a udržení zákazníků. Naopak správní režie náklady vynaložené při řízení, plánování a kontrole provozu společnosti. Nicméně oba typy režijních nákladů tvoří součást tzv. nevýrobní režie (tj. nevýrobních nepřímých nákladů).

 

Distribuční režie - režijní (nepřímé) náklady vynaložené za účelem doručení zboží zákazníkovi. Jsou součástí tzv. odbytové režie, tedy nevýrobních nepřímých nákladů.

Prodejní režie - režijní (nepřímé) náklady vynaložené za účelem získání a udržení zákazníků. Jsou součástí tzv. odbytové režie, tedy nevýrobních nepřímých nákladů. V českém účetnictví NENÍ prodejní režie součástí ocenění zásob vlastní výroby.