Výsledek: 40%, Test/kvíz: Ukazatele finanční analýzy, Irena Turoňová

1. Hrubá marže 2. Čistá marže 3. Nákladovost tržeb 4. Rentabilita nákladů

NOPAT = Net Operating Profit After Tax

Existuje celá řada definic NOPATu, proto je použití toho ukazatele zisku značně zavádějící.

Častou definicí je: zisk/ztráta z provozní činnosti po zdanění bez zdaněných nákladových úroků (tj. položka nákladové úroky je snížena o daňovou úsporu plynoucí z nákladových úroků).

 

Běžná likvidita neboli likvidita 3.stupně je jedním z ukazatelů likvidity, který nás informuje o tom, kolikrát by firma byla schopna uhradit krátkodobé závazky, pokud by přeměnila veškerá svá oběžná aktiva na peníze.

Vzorec:

 

Nevýhody

• každá složka oběžného majetku je jinak likvidní, což vzorec běžné likvidity nezohledňuje
• vzorec nezohledňuje různou splatnost pohledávek a závazků v čase
• nedává smysl v odvětvích, v kterých musí firmy držet velké množství zásob (např. obchodní firmy) – v těchto případech je vhodné využít ukazatele Pohotová či Okamžitá likvidita

 

Doporučené hodnoty 

ideální rozmezí je 1,5 – 2, ale značně záleží na odvětví. Typicky bývá vyšší u firem, které musí držet vysoké stavy zásob, pro které je pak obvykle vhodnější využít ukazatel Pohotové likvidity (Likvidity 2.stupně).

 

Interpretace

• nižší hodnoty = snížená schopnost hradit krátkodobé závazky
• příliš vysoké hodnoty = možná neefektivita v hospodaření – posouzení je vhodné v souvislosti s ukazateli Obratu (Doby obratu)
• ideální jsou tedy hodnoty ani nízké, ani vysoké

 

Srovnání

• v první řadě je vhodné ukazatele srovnat s doporučenými hodnotami
• nicméně určité odchylky jsou možné podle oboru, typu společnosti atd. – proto je důležité interní srovnání ukazatelů v časově řadě; pokud firma dlouhodobě nedosahuje doporučených hodnot, ale hospodaří bez sebemenších problémů, pak se dá očekávat, že bude nadále úspěšná se stejnými hodnotami
• vhodné je srovnání s oborovým průměrem nebo s obdobnými firmami v oboru

 

Možné důvody pro vyšší likviditu (důvody pro nižší likviditu lze použít analogicky)

• vysoký stav zásob (vhodné je posouzení také s ukazatelem Doba obratu zásob)
  • to může souviset s oborem podnikání (vysokou hodnotu zásob mívají např. obchodní společnosti)
  • předzásobení kvůli výhodným podmínkám nákupu (sleva), očekávanému růstu cen či očekávanému nedostatku 
  • sezónní výkyvy v poptávce
  • zásoby jsou nadhodnoceny – např. nebyly vytvořeny opravné položky k zásobám, k nimž je ve skutečnosti oprávněný důvod
  • firma drží neúměrně vysoké zásoby. Adekvátnost výše zásob je možno zhodnotit pomocí ukazatelů aktivity (Doba obratu zásob či Obrat zásob).
• vysoké zůstatky pohledávek (vhodné je posouzení také s ukazatelem Doba obratu pohledávek)
  • např. vysoká pohledávka, kterou odběratel nestihl uhradit do konce roku
  • zvýšila se nedobytnost pohledávek
  • poskytnutí delší splatnosti odběratelům, např. z důvodu jejich získání či retence
  • pohledávky jsou nadhodnoceny – např. nebyly vytvořeny opravné položky, k nimž je ve skutečnosti oprávněný důvod
• nízké zůstatky závazků, např. díky efektivnímu řízení vztahu s dodavateli (vhodné je posouzení také s ukazatelem Doba obratu závazků)

Okamžitá likvidita neboli likvidita 1. stupně je jedním z ukazatelů likvidity, který vyjadřuje, kolikrát by firma byla schopna uhradit své krátkodobé závazky, pokud by přeměnila finanční majetek na peníze.

Ukazatel ponechává v čitateli pouze nejvíce likvidní složku – (krátkodobý) finanční majetek obsahující hotovost, bankovní účty a případně i krátkodobý finanční majetek (krátkodobé cenné papíry). 

Vzorec:

Doporučená hodnota a interpretace 

Doporučená hodnota: ideální hodnota se pohybuje okolo 0,2 – 0,5.

Jejich obecná interpretace:

• nižší hodnoty - snížená schopnost hradit krátkodobé závazky
• příliš vysoké hodnoty - neefektivita v hospodaření 
• ideální jsou tedy hodnoty ani nízké, ani vysoké

 

Jejich srovnání:

• v první řadě je vhodné ukazatele srovnat s doporučenými hodnotami
• v časově řadě

Solventnost je schopnost platit včas své závazky. Jinými slovy platební schopnost. (X)

Platební neschopnost neboli insolvence/úpadek podle insolvenčního zákona nastává tehdy, pokud má dlužník více věřitelů a závazky déle jak 30 dnů po splatnosti, které není schopen je plnit. (ZoInso)

Solventnost není totéž co likvidita (schopnost podniku přeměnit majetek na peníze), ale souvisí spolu. Insolvence může být následkem dlouhodobě nedostatečné likvidity podniku. 

Ukazatel solventnosti patří do skupin ukazatelů likvidity a finanční struktury/zadluženosti a vyjadřuje schopnost podniku dostát veškerým svým závazkům (krátkodobým i dlouhodobým).

Ukazatel je převrácenou hodnotou ukazatele Doba splácení dluhu.

Vzorec:

Doporučená hodnota

minimální hodnota by měla činit alespoň 0,2; ideální hodnoty jsou 0,2-0,3.

 

Použitá literatura:

(X)  Likvidita (online). Datum citování: 3.11.2015. Dostupný z www: https://cs.wikipedia.org/wiki/Likvidita

(ZoInso) Insolvenční zákon.

Čistý pracovní kapitál vznikne odečtením krátkodobých cizích zdrojů od (hrubého) pracovního kapitálu.

 

Další možné způsoby výpočtu

pracovní kapitál - krátkodobé cizí zdroje = oběžná aktiva - krátkodobé cizí zdroje = dlouhodobý cizí kapitál + vlastní kapitál - stálá aktiva

 

Obecná interpretace pracovního kapitálu a doporučené hodnoty

čím vyšší jsou hodnoty, tím vyšší platební schopnost a nižší riziko; ale příliš vysoké hodnoty mohou napovídat o nehospodárnosti a snižují rentabilitu.

 

Pokud je čistý pracovní kapitál kladný → překapitalizace, což znamená, že:

• dlouhodobé zdroje jsou vyšší než stálá aktiva
• část oběžných aktiv je financovaná dlouhodobými zdroji

→ nižší riziko (pracovní kapitál slouží jako tzv. polštář, protože peníze získané z případného prodeje oběžného majetku financovaného dlouhodobými zdroji je možné bez ohrožení fungování organizace použít na něco jiného)

→ nižší hospodárnost, protože dlouhodobé zdroje bývají dražší než krátkodobé

 

Pokud je čistý pracovní kapitál záporný → podkapitalizace, což znamená, že:

• část stálých aktiv byla financována krátkodobými zdroji

→ tedy riziko, že firma bude nucena tuto část stálých aktiv prodat, aby byla schopna uhradit své splatné závazky a riziko platební neschopnosti

 

Čistý pracovní kapitál by v každém případě měl být kladný.  Je nicméně ale vhodné nalézt optimální výši pracovního kapitálu, která vyváží riziko a rentabilitu. Žádné obecné doporučení neexistuje, záleží vždy na konkrétních podmínkách (odvětví, poměr složek pracovního kapitálu, rychlosti obratu zásob, pohledávek a závazků aj.).

Překapitalizace znamená, že jsou dlouhodobé zdroje vyšší než stálá aktiva a část oběžných aktiv je financovaná dlouhodobými zdroji. To sice znamená nižší riziko, ale zároveň nižší hospodárnost (dlouhodobé zdroje bývají dražší než krátkodobé).

Celková zadluženost či Ukazatel věřitelského rizika je jedním z ukazatelů finanční struktury a zadluženosti. Vyjadřuje podíl cizích zdrojů na bilanční sumě.  Čím vyšší je hodnota ukazatele, tím vyšší je zadlužení a tím spojená rizika.

Společně s ukazatelem Koeficient samofinancování musí dát ukazatel celkové zadluženosti 1 (100%).

Vzorec

Místo celkového cizího kapitálu lze použít pouze závazky, úvěry či dlouhodobé úvěry.

Doporučená hodnota

• velice obecně je doporučeno, aby hodnota byla < 50%, nicméně vyšší hodnoty nemusí nutně znamenat problém; důležité je srovnání s minulými obdobími
• výsledek značně závisí na odvětví

Úrokové zatížení je jedním z ukazatelů finanční struktury a zadluženosti. Ukazuje, jaký podíl zisku před zdaněním a úroky je použit na úhradu nákladových úroků.

Je převráceným ukazatelem Úrokového krytí, které je v praxi více využíván.

 

Vzorec

 

Do vzorce mohou místo nákladových úroků vstupovat celkové náklady na cizí zdroje.

Ukazatel Dividendový výplatní poměr vyjadřuje, jaký poměr zisku je vyplácen ve formě dividendy/podílu na zisku. Zbytek zisku může firma použít pro další rozvoj.

Vzorec:

Interpretace

• akcionáři upřednostňující zisk budou preferovat vysoký výplatní poměr; naopak akcionáři upřednostňující růst hodnoty akcií budou preferovat hodnoty nižší
• firmy v pozdějších fázích životního cyklu obvykle mívají vyšší výplatní poměr než firmy nové
• pokud zisk klesá, management firmy má obvykle snahu „vyhlazovat“ výši dividendy akcionářům, aby zamezili jakékoliv možné spekulaci akcionářů o zhoršené situaci firmy, ke které by mohlo z důvodu menších dividend dojít.