Výsledek: 0%, Test/kvíz: Vyznáte se v rozvaze?, Romana Kuklová

Aktiva MUSÍ být rovna pasivům!!!!!! 

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

VÍCE O AKTIVECH

Aktiva jsou prostředky mající určitou hodnotu, které byly do podnikání nejčastěji vloženy zakladatelem nebo získány vlastní činností a které v budoucnu firmě s největší pravděpodobností přinesou nějaký ekonomický prospěch.

Příklady aktiv: nemovitost, automobil, software, licence, nábytek, pohledávky, depozitní certifikáty, peníze na běžném účtu nebo v hotovosti.

 

Členění a obsahová náplň aktiv podle jejich formy v účetnictví záleží na konkrétním účetním standardu (české účetnictví může na problematiku pohlížet jinak než např. IFRS). V českém účetnictví (viz. také nákres výše) zahrnuje:

• Dlouhodobá aktiva  – aktiva s dobou životnosti delší než 1 rok. Ty mohou být:
  • Hmotná aktiva – aktiva mající fyzickou formu, která mohou být:
    • Nemovitá aktiva – aktiva pevně spojená se zemí či nemovitostí, která nelze přemístit a použít jinde. Např. dům včetně vestavěných skříní či výtahu.
    • Movitá aktiva – aktiva, která s nemovitostí nejsou spojena vůbec nebo ne na pevno, je tak možno je kdykoliv bez velkých nákladů od země či nemovitosti oddělit a použít jinde. Např. automobil či nábytek.
  • Nehmotná aktiva – aktiva, která nemají fyzickou formu, např. software či licence.
  • Ostatní aktiva – např. dlouhodobý finanční majetek (např. cenné papíry držené za účelem dalšího prodeje, kde se předpokládá délka držení delší než rok).
• Oběžná aktiva - aktiva s dobou životnosti kratší než 1 rok. Zahrnují:
  • Zásoby – materiál, polotovary, nedokončené výrobky, výrobky, zboží
  • Pohledávky
  • Krátkodobý finanční majetek – např. ceniny, peníze na běžném účtu či v pokladně

 

Aktiva se v rozvaze českého účetnictví uvádí ve 3 sloupcích:

• brutto - hodnota neupravená o opravné položky a oprávky
• korekce - výše opravných položek a oprávek k aktivům
• netto – sloupec brutto minus korekce

Rezervy jsou součástí pasiv, konkrétně cizích zdrojů.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

OBECNĚ O REZERVÁCH

Rezervy jsou účetním a případně i daňovým nástrojem, kterým jsou v současném období vytvářeny náklady k pokrytí budoucích závazků. Tyto závazky sice v okamžiku tvorby rezerv ještě nevznikly, ale nastaly určité skutečnosti, na jejichž základě pravděpodobně v budoucnu nastanou.

Při tvorbě rezerv je tak znám účel a je pravděpodobné, že k závazku/výdaji dojde, nicméně přesná částka a přesné období, kdy k nim dojde, obvykle známy nejsou (jde o odhady).

Jsou obvykle vytvářeny na větší výdaje v budoucnu, které by v období jejich vynaložení skokově snížili výsledek hospodaření. Rezervami si tak podnik postupně na vrub nákladů vytváří určitý zdroj na budoucí závazky. V okamžiku uskutečnění závazku se sice zaúčtuje patřičný náklad (např. na opravu), nicméně proti tomuto nákladu se ve prospěch nákladů zúčtuje rozpuštění rezerv.

Rezervy mohou být tvořeny pro určitý účel (např. rezerva na opravu hmotného majetku) nebo může jít i o rezervy obecné (např. rezerva na poskytnuté bankovní záruky).

Mohou být tvořeny v absolutní výši nebo procentem z určitého základu – to stanoví právní předpis nebo vnitropodniková směrnice.

 

Rezervy se v rozvaze nachází na straně pasiv, konkrétně jsou součástí cizích zdrojů. Ve výsledovce se rezervy nachází na nákladech, které se při rozpuštění poníží. Náklady jsou to nejčastěji provozní, nicméně rezervy mohou být tvořeny i ve finanční oblasti.

 

Rezervy se podle uznatelnosti pro účely výpočtu daně z příjmu dělí na:

• zákonné (někdy nazývány i jako tzv. daňové nebo daňově uznatelné) – podle Zákona o dani z příjmů jsou jimi rezervy, které jsou tvořeny ze Zákona č. 593/1992 Sb. o rezervách (dále jen ZoRez) a jsou uznávány jako náklad vynaložený na dosažení, zajištění a udržení příjmů pro účely výpočtu daně z příjmu
• ostatní (někdy nazývány i jako tzv. účetní, nedaňové nebo daňově neuznatelné) - nejsou uznávány jako náklad vynaložený na dosažení, zajištění a udržení příjmů a jejich tvorba vyplývá z vnitropodnikové směrnice.

Zaúčtování rezerv má v daném období tyto efekty na výsledek hospodaření:

• snížení výsledku hospodaření daného období
• v případě zákonných, tj. daňově uznatelných rezerv navíc i snížení výše daně z příjmu, tj. další snížení výsledku hospodaření.

→ V období čerpání rezervy bude efekt na výsledek hospodaření i daň z příjmu +/- nulový (v závislosti na kvalitě odhadu výše rezervy), neboť se „skutečné náklady vykompenzují“ rozpuštěním rezervy ve prospěch nákladů.

Protože rezervy jsou poměrně často tvořeny na vysoké částky a při jejich tvorbě jsou využívány odhady, jsou typickou oblastí, kde lze snadno ovlivnit výsledek hospodaření. Jsou tak jednou z oblíbených oblastí tzv. kreativního účetnictví, kterým dochází k nepředložené manipulaci s výsledky hospodaření. Zákonné rezervy také často bývají, vzhledem k složitosti souvisejících podmínek, častým předmětem doměrek daní. Proto je třeba při tvorbě/netvorbě rezerv dbát na dodržení účetní zásady opatrnosti a věrného a poctivého obrazu účetnictví a v případě zákonných, tedy daňově uznávaných rezerv, též striktně dodržovat požadavky zákona (zejména Zákona o rezervách).

Pasiva jsou zdroje financování, které byly do podnikání nejčastěji vloženy zakladatelem, nahromaděné výsledky hospodaření či dary za dobu činnosti firmy a závazky vůči finančním institucím, dodavatelům či jiným stranám.

Příklady pasiv: základní kapitál vložený zakladatelem při založení firmy, rezervní fondy, nahromaděné nevyplacené zisky z minulých let, přijaté dary, závazky vůči bance z titulu úvěru, závazky vůči dodavatelům, rezervy aj.

Pasiva v účetnictví musí být rovna aktivům!

Členění a obsahová náplň pasiv záleží na konkrétním účetním standardu (české účetnictví může na problematiku pohlížet trochu jinak než např. IFRS). V českém účetnictví zahrnuje (viz. také nákres výše):

• Vlastní kapitál = vlastní zdroje použité pro financování aktiv podniku. Tedy zejména zdroje, které do firmy buď vložili zakladatelé, nebo výsledky hospodaření, které si nevyplatili a nechávají jej ve firmě za účelem dalšího rozvoje. Skládá se z těchto složek:
  • Základní kapitál – počáteční vklad do firmy
  • Emisní ážio – rozdíl mezi emisní a nominální hodnotou akcie
  • Kapitálové fondy – zdroje, které firma získala jinak než svou ekonomickou aktivitou. Zahrnuje např.: přijaté dary, změny přecenění některých cenných papírů či derivátů
  • Fondy ze zisku – např. rezervní fond vytvářený pro případ ztráty
  • Nerozdělený výsledek hospodaření (zisk/ztráta) minulých období
  • Výsledek hospodaření (zisk/ztráta) probíhajícího období
• Cizí zdroje/kapitál = cizí zdroje použité pro financování aktiv podniku. Patří sem:
  • Rezervy
  • Závazky – např. vůči bankám, zaměstnancům, dodavatelům, státním institucím z titulu sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění aj.

V podvojném účetnictví jsou pasiva účtována na straně dal pasivních účtů. Výše pasiv v účetnictví musí být shodná s výší aktiv. Nicméně zda určitá položka splňuje definici pasiv či bude jako pasivum zaúčtována, záleží na účetním standardu. Například v českém účetnictví záleží dosti na právní formě, kdežto podle IFRS či US GAAP jde spíše o ekonomickou podstatu.

Rozvaha je společně s výkazem zisku a ztráty (příp. s Přehledem o peněžních tocích a Přehledem o změnách vlastního kapitálu) jedním z účetních výkazů, který se sestavuje v rámci účetní závěrky a slouží k posouzení finanční situace podniku.

Rozvaha bývá nazývána také jako bilance či (dle IFRS) jako Výkaz o finanční pozici.

Rozvaha ke konkrétnímu datu (obvykle poslední den účetního období) podává přehled o stavu:

• majetku a jiných aktiv
• závazků a jiných pasiv

 

Dívá se tedy na podnik ze dvou pohledů zároveň – z pohledu aktiv (levá strana) a z pohledu pasiv (pravá strana), které se musí rovnat.

Aktiva: majetek, který podnik vlastní nebo nad ním má kontrolu. Například nemovitosti, počítače, software, zboží, pohledávky vůči odběratelům, peníze na účtu.

Pasiva: způsob financování podniku. Například základní kapitál (majetek vložený podnikateli při zakládání firmy), rezervní fondy či výsledek hospodaření minulých i sledovaného období.

 

Schéma rozvahy v českém účetnictví:

 

AKTIVA                                           ROZVAHA K 31.12.20xx                            PASIVA
	POHLEDÁVKY ZA UPSANÝ ZÁKLADNÍ KAPITÁL			VLASTNÍ KAPITÁL
	DLOUHODOBÝ MAJETEK			Základní kapitál
				Emisní ážio a kapitálové fondy
				Fondy ze zisku
	Dlouhodobý nehmotný majetek
	Dlouhodobý hmotný majetek			Výsledek hospodaření minulých let
	Dlouhodobý finanční majetek			Výsledek hospodaření běžného účetního období
	OBĚŽNÁ AKTIVA			CIZÍ ZDROJE
	Zásoby			Rezervy
	Pohledávky			Dlouhodobé závazky
	Krátkodobý finanční majetek			Krátkodobé závazky
	Peněžní prostředky
	ČASOVÉ ROZLIŠENÍ AKTIV			ČASOVÉ ROZLIŠENÍ PASIV

 

Pozn.: Podle jiných účetních standardů (např. IFRS / US GAAP) může rozvaha vypadat více či méně odlišně.

Kapitálové fondy představují vklady zakladatelů, zřizovatelů nebo dárců do podniku mimo základní kapitál a mimo vkladů ze zisku. Tyto vklady mohou mít peněžitou i nepeněžitou povahu a jedná se o zdroje, které firma získala jinak než svou ekonomickou aktivitou, např. bezplatně pořízený majetek.

Kapitálové fondy v českém účetnictví

Kapitálové fondy tvoří jednu ze složek vlastního kapitálu a je tak součástí pasiv.  Tvorba či navýšení kapitálových fondů je tak účtována na dal pasivního účtu.

Kapitálové fondy nejsou fondy tvořené ze zisku (nejde tedy o rezervní či nedělitelný fond)!

V českém účetnictví je o kapitálových fondech účtováno v rámci účtové skupiny 41 a kapitálové fondy zahrnují např. hodnotu bezplatně přijatého majetku, nalezený neodepisovaný hmotný majetek, vklady do firmy mimo základní kapitál a změny přecenění některých cenných papírů či derivátů.

Emisní ážio je rozdíl mezi emisní a nominální hodnotou akcie. Je součástí pasiv, konkrétně vlastního kapitálu.

Schéma rozvahy v českém účetnictví:

 

AKTIVA                                           ROZVAHA K 31.12.20xx                            PASIVA
	POHLEDÁVKY ZA UPSANÝ ZÁKLADNÍ KAPITÁL			VLASTNÍ KAPITÁL
	DLOUHODOBÝ MAJETEK			Základní kapitál
				Emisní ážio a kapitálové fondy
				Fondy ze zisku
	Dlouhodobý nehmotný majetek
	Dlouhodobý hmotný majetek			Výsledek hospodaření minulých let
	Dlouhodobý finanční majetek			Výsledek hospodaření běžného účetního období
	OBĚŽNÁ AKTIVA			CIZÍ ZDROJE
	Zásoby			Rezervy
	Pohledávky			Dlouhodobé závazky
	Krátkodobý finanční majetek			Krátkodobé závazky
	Peněžní prostředky
	ČASOVÉ ROZLIŠENÍ AKTIV			ČASOVÉ ROZLIŠENÍ PASIV

 

Pozn.: Podle jiných účetních standardů (např. IFRS / US GAAP) může rozvaha vypadat více či méně odlišně.

 

Detailní struktura rozvahy pro podnikatele je uvedena v Příloze č.1 Vyhlášky, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví.

Zde uvedené uspořádání je závazné, a to včetně pořadí jednotlivých položek. Je možné přidávat další položky a položky vpředu označené arabskou číslicí je možno za podmínek stanovených v odst.3 § 4 Vyhl. sloučit,  ale jinak se nesmí toto uspořádání měnit. (odst.1 § 4 Vyhl.)

Rezervní fond je vytvářený pro případ ztráty. Nyní již není povinný. Je součástí fondů ze zisku, tedy pasiv.

Obsah rozvahy pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, lze konkrétně najít v Příloze č.1 zmíněné Vyhlášky. Zde uvedený obsah i uspořádání je závazné, nicméně za určitých podmínek může být rozšířeno, případně lze určité položky i spojit.